Jdou dohromady úspěch a křesťanství?

Tak a teď už k naší aktuální otázce. Chci se vás zeptat: Jde křesťanství dohromady s úspěchem? Nebo možná naopak: jde úspěch dohromady s křesťanstvím? Docela by mě zajímalo, co jste si právě teď vybavili…mě se totiž při slově úspěch v souvislosti s křesťanstvím vždy vybaví obličej jednoho člověka. No ale o tom to není…nebo možná trošičku je…uvidíme. Vnímáte úspěch jako něco pozitivního, nebo negativního?

Asi většina z nás si přeje být v životě úspěšná. Úspěch je něco jednoznačně žádoucího a pozitivního. A proto studujeme, pracujeme o sto sedm, pachtíme se a staráme. A jak to končí? Frustrací, vyčerpáním, zlobou…to už tak dobré není. Navíc často máme pocit, že když už jsme ti křesťané, mělo by se nám všechno dařit na lusknutí prstů – případně na vyslanou myšlenku s prosbou. V Bibli je přece taková spousta příběhů o lidech, kteří na svou dobu byli úspěšní naprosto nebývale…a to vše pouze a jenom díky vlastnímu úsilí…. Hej hej hej, počkat…není vám to, co jsem právě řekla divné? Ani jedna z biblických postav (no, dobrá, možná by se při bližším zkoumání nějaká našla, ale rozhodně ne většina) která byla úspěšná jen a jen díky vlastnímu úsilí…

Právě naopak, postavy, které spoléhaly samy na sebe obvykle skončily dost neslavně a o úspěchu se u nich mluvit tedy ani v nejmenším nedalo. Zato postavy, které se životem tak nějak plácají a vůbec byste to do nich na začátku neřekli končí jako boháči, s nejkrásnějšími manželkami a největšími stády. Proč? No protože se rozhodnou spoléhat se na Boha. (Přiznejme si to, oni tak nějak občas ani nemají na výběr…)

Ne, nechci to shazovat. Snažím se jen přijít na kloub tomu, co je potřeba dělat, aby křesťan mohl a směl být úspěšný… To je často opravdu velice obtížná otázka. Pokud víra v Boha vede k úspěchu, pak jak je možné, že naše církev jako celek, i jednotliví členové občas počítají každou korunu, potýkají se s nemalými problémy nejen finančního rázu a vůbec, úspěch podle nás vypadá naprosto jinak.

Ale pokud k úspěchu nevede víra, tak v čem je tedy klíč a jak se k úspěchu prodrat?

Říká se, že k úspěchu vede mnoho cest. A úspěch je v každém případě hodně relativní pojem. Jde dohromady s křesťanstvím? Měli bychom o něj usilovat? Je dobré být úspěšným? Co si vy sami myslíte o úspěšných lidech a zejména pak úspěšných křesťanech? Neprobouzí se ve vás chvílema docela silná závist? Já se přiznám, že se mi to občas nevyhne…někdy se přistihnu s myšlenkami, které rozhodně přátelské a entuziastické vůči lidem úspěšnějším, než jsem já nejsou.

Úspěch je něco, o co každý z nás usiluje. A přesto když se mezi námi objeví někdo, kdo je úspěšný – dokonce hodně úspěšný – jsme k němu obvykle daleko kritičtější než k jiným spoluvěřícím. Proč? Někteří z nás dokáží bleskurychle uhodit veršem, například tím, že: Snáze projde velbloud uchem jehly, než bohatý do božího království. Jiní jsou v tomhle „světštější“ a zdánlivě logicky se ptají: Kde jen všechny ty prachy sebral? Co udělal nezákonného, nebo co špatného? Jakým pokoutním způsobem je asi získal?

Samozřejmě jen pokud daná osoba není bezprostředně v blízkosti. Pokud je, promění se obvykle v ‚uctivé služebníčky‘ a ty, kteří oceňují přínos daného člověka pro církev...jinými slovy se k nepoznání promění a téměř splynou s davem těch, kteří v onom úspěšném individuu vidí pomalu archanděla Gabriela. A pokud ne, tak alespoň „Obrovské požehnání“.

Zkrátka peníze mění lidi, stejně jako sláva…možná nemusí úplně vždycky změnit ty, kdo je mají – ale rozhodně mění to, jak k těmto lidem přistupuje jejich okolí. Úspěch může být modlou, nebo může být strašákem. Pro jedny je znakem božího požehnání a přiznání se, pro druhé je naopak málem důkazem spolčení s ďáblem. Záleží na povaze a na momentálním stavu mysli…

Úspěch znamená zkrátka problém. A dilema. Jak se na úspěch dívá Bible? Podle Bible sám Hospodin slibuje úspěch, prosperitu a dokonce i štěstí těm, kdo se jej bojí a chodí po jeho stezkách. Zkrátka těm, kdo mu věří. A to je přece úžasné, nebo ne? Ale – protože vždycky je nějaké ale – co když se tedy rozhodně úspěšně necítíme? Jsme dobří křesťané, jsme věřící lidé, zkrátka máme všech pět P – a úspěch pořád nikde. Děláme něco špatně? Nebo prostě jen Hospodin ten úspěch tak nějak odměřuje jen pro ty, které má hodně rád? Nebo se nás snaží napínat, abychom si ten úspěch pak víc vychutnali?

Všechno je možné – a konec konců úspěch může mít opravdu celou řadu podob. Možná ještě horší problém je, co když úspěšní jsme. Dává nám to právo myslet si, že jsme lepší než ostatní? Že nás náš Bůh má radši? A můžeme se proto chovat povýšeně, nebo poučovat lidi kolem sebe? Dokážeme zůstat věrnými služebníky i nad mnohým, nebo se náš služebnický přístup změní spíše v tyranský? Mají pravdu ti, kteří říkají, že úspěch vede k pýše? Je možné být úspěšným a přitom být dobrým křesťanem? Nechci nikomu sahat do svědomí, protože každý z nás je jiný a do srdcí vidí jen Bůh.

Ať už stojíme na kterékoli straně barikády, nemáme právo myslet si, že jsme ti lepší. Každá strana má totiž svá pozitiva a samozřejmě i negativa. Samozřejmě – protože jsme lidé – těší nás pohled na ty, kdo jsou na tom hůř, než my. Ti, kdo jsou na tom líp jsou snesitelní, jen pokud my jsme na tom podle našich představ alespoň uspokojivě…

Pokud úspěch zaslibuje sám Hospodin, pak je jistě dobrý…ale proč tedy způsobuje takové problémy?

Jdou úspěch a křesťanství dohromady? Nebo jsou to věci naprosto neslučitelné? Dříve křesťané razili život v chudobě a prostotě. Neusilovali o peníze, o slávu nebo o jiné věci obvykle spojované s úspěchem. V dnešní době je v církvi spousta podnikatelů a jiných lidí, které dnešní společnost klasifikuje jako „úspěšné“. Snad ale právě teď je čas připomenout, že úspěch nemusí být pouze materiální. Můžeme být zadlužení a přesto být úspěšní. A na druhou stranu můžeme mít miliony a být trosky.

Opravdový úspěch je totiž skutečně Božím darem. Opravdový úspěch dává Bůh všem, kdo mu věří a kdo kráčejí po jeho stezkách. I když by to lidé kolem řekli jen stěží. K úspěchu vede mnoho cest. Podstatné je jednu z nich si vybrat a spolu s Bohem se po ní vydat. Nezáleží na jejím směru, ale na její kvalitě. Záleží na tom, s jakými pohnutkami po cestě kráčíme.

Pokud bohatství je naším primárním cílem, pak asi opravdu narazíme na příliš malé „ucho jehly“ než abychom jím byli schopni projít…Ovšem pokud půjdeme za Ježíšem – řečeno biblickou mluvou - budeme nejprve hledat Boží království – pak najdeme i úspěch. To je totiž jedna z významných charakteristik „úspěšných postav“ z Bible – ty postavy se nechaly Bohem vést. Následovaly ho a důvěřovaly mu. Udělejme to samé a pak si s úspěchem lámat hlavu nemusíme.